Burgundský králík

Fauve de Bourgogne.  Původ burgundského králíka není z literatury zcela jasný. Francouzští a švýcarští chovatelé se zřejmě podílí na jeho rozvoji, kde se zřejmě v minulosti vzájemně křížil s červenými Zélandskými. Nizozemci uvádějí  Francii  jako zemi původu plemene.

Uznání plemene v Německu bylo poměrně pozdě. V NDR byl Burgundský králík poprvé schválen v roce 1980 a byla stanovena pravidla oceňování pro plemeno v socialistických zemích. Uznání ve Spolkové republice bylo v roce 1986, jako francouzské plemeno králíka domácího.  Plemno se velmi rychle rozšířilo, a to díky své vysoké rychlosti růstu. Tento středně velký králík je chován jako domácí mazlíček nebo pro produkci masa. Barva Burgundského králíka  je mnohem jasnější než Saského zlatého králíka a červeného Novozélandského. Burgundský králík má válcovitý, poměrně vysoce postavený trup. Jeho tělo je žluté barvy, spodní břicho a spodní znaky jsou bílé, maximálně krémové.

Plně dospělý je za pět měsíců a může se připouštět již v pěti nebo šesti měsících . Králík je otužilý, energický, robustní a silný.  Samice je protáhlejší . Maso je velmi chutné a jemné.