Líhnutí a odchov kuřat                                             

Pokud ještě nemáte žádnou drůbež a rozhodli jste se pro chov slepic, určitě je nejlepší variantou koupit mladé již dospělé slepice. S dospělými slepicemi je nejméně práce a cena slepice se Vám brzy vrátí v podobě vajec. Čistokrevné slepice je mnohdy těžké sehnat a nezbývá nic jiného, než se pustit do odchovu nebo líhnutí kuřat. Minimálně pro první rok je levnější a časově nenáročnější koupit od dobrého chovatele již vylíhnutá, životaschopná kuřata, než investovat do líhně a násadových vajec s nejasným výsledkem.

Tím Vás nechci odrazovat od líhnutí, ale z naší zkušenosti je koupě líhně a násadových vajec ta nejdražší a také nejdelší varianta jak začít s chovem slepic. Jsou i situace kdy se líhnutí zcela nepovede, například při výpadku proudu, selhání líhně, větším počtu neoplozených vajec,...těch možností, proč se líhnutí nepovede, je skutečně hodně.

Od vložení koupených vajec do líhně, k dosažení správné váhy násadových vajec již od vašich nosnic, uběhne přibližně rok. Pokud si drůbež koupíte a přijde doba kdy už Vaše slepice budou snášet dostatečně velká vejce na líhnutí, teprve potom se můžete rozhodnout jak dál, zda si slepice budete občas dokupovat nebo si pořídíte nepříbuzného kohouta a budete líhnout vlastní kuřátka za pomoci slepic-kvočen, popřípadě líhně. 

Kuřata od komerčních hybridek nelíhněte. Je to ztáta času i krmení a výsledek je absolutně nepředvídatelný.

Nelíhněte vejce s menší váhou než je uvedena ve standardu jednotlivých plemen. Standardy váhy vajec jsou stanoveny proto, že z nich vylíhnete nejlepší kuřata. Dobu, kterou trvá než slepice začne snášet standardní váhu vejce, chovatel využije k pozorování četnosti snášky a vybere ty nejlepší slepice, od kterých bude líhnout. U plemen s barevnými vejci (např.Maranska, Araukána,...) líhněte pouze ze standardně barevných vajec. Pořekadlo "co zasejete, také sklidíte" platí částečně i u drůbeže, píši "částečně" proto, že genetika je složitá a ani nejlepší jedinci nemusí zplodit vynikající potomky.

Slepice snáší vejce i pokud není v hejnu žádný kohout. Taková vejce jsou k jídlu, ale nedají se použít jako násadová, protože nejsou oplodněná. Oplodněná, tudíž násadová vejce, snese slepice, která je naskočená kohoutem.

I když je v hejnu kohout, nemusí být všechna vejce oplodněná.

Násadová vejce by měla být od dobře krmených slepic. Pokud v sobě nebude mít vejce dostatek živin, zárodek v průběhu inkubace uhyne. Kvalita vajec z jednoho hejna se může lišit v závislosti na dominantní nebo odstrkované slepici.

Mladé slepice-kuřice snáší na začátku snášky menší vejce a postupem času se vejce zvětšují. Většina slepic snese standardní vejce po 0-3 měsících od začátku snášky. Každé plemeno má stanovenou minimální váhu násadových vajec, která by se měla u inkubace dodržet. Například u Maransek je stanovena minimální váha násadového vejce 65 gramů , u Vlašek 55 gramů, u Bresse 60 gramů, u Australek 55 gramů, Faverolek 55 gramů,...

Doporučená vlhkost a teplota skladování násadových vajec uváděná zahraniční líhňařskou firmou :
1-2 dny, teplota 19°C, vlhkost 70%, neotáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
3-4 dny , teplota 17°C, vlhkost 80%, neotáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
5-6 dnů, teplota 15°C, vlhkost 85%, neotáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
7-8 dnů , teplota 14°C, vlhkost 90%, neotáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
9-12 dnů, teplota 12°C, vlhkost 90%, otáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
13-16 dnů, teplota 11°C, vlhkost 90%, otáčet, balit do igelitu, vejce uložit užším koncem nahoru;
17-20 dnů , teplota 8-11°C, vlhkost 90%, otáčet, balit do igelitu, vejce uložit užším koncem nahoru.

Umělá inkubace slepičích vajec

Líhně a podmínky, jako je vnější vlhkost vzduchu, teplota,... jsou u každého líhňaře jiné, proto berte tato doporučení pouze jako všeobecná a informační.

V líhni je teplo a vlhko, proto se v ní dobře množí bakterie a plísně. Líheň, vejce i ruce by měli být čisté a vydezinfikované ( např. dezinfekcí  Brinsea).

Nečistotu z vajec odstraňte např. vydezinfikovaným měkkým hadrem,  houbičkou ,.... buďte opatrní, aby se nepoškrábala skořápka. Lepší mírně znečištěné vejce než hodně poškrábané.
Pokud vejce myjete a brzy vkládáte do líhně, nastavte zpočátku v líhni menší vlhkost.
Vejce omývejte  vodou cca o 20°C teplejší než je vejce. Pokud vejce ponoříte nebo postříkáte chladnou vodou, vnitřek se smrští a může do sebe natáhnout bakterie aj.

Inkubace u slepičích vajec trvá přibližně +- 19. až 22. dnů. Většinou se kuřata líhnou 21. den. +- jeden den jsou odchylky u jednotlivých plemen. Den, kdy vkládáte vejce do líhně je nultý a od něj počítejte 21 dnů.

Doporučená teplota pro inkubaci slepičích zárodků je mezi 37.2°C - 38°C. Nižší nebo vyšší teploty jsou již rizikové.   V návodu k líhni téměř vždy najdete doporučenou teplotu od výrobce líhně. Vzhledem k tomu, že se líhně často liší konstrukcí, řešením vytápění a ventilátorů, mohou být nastavení různých typů líhní odlišná, ale ve výsledku by měla být inkubační teplota ve výšce zárodku vždy stejná (uprostřed vejce).  Při nastavení vaší líhně se vždy řiďte návodem k líhni nebo radami od lidí, kteří mají stejnou líheň jako Vy. Pokud Vám někdo poradí své nastavení líhně a bude mít jiný typ líhně než máte Vy, může být nastavení chybné. Jistotou správné inkubační teploty je vždy měření u zárodků.

Inkubační teplotou embryo ohříváme a později, když už emryo vydává svoje vlastní teplo je inkubační teplotou chladíme.  Zda máte správnou inkubační teplotu zjistíte spočítáním průměru naměřené teploty nad vejcem a pod vejcem. Nastavená teplota na líhni (to co ukazuje displej) a inkubační teplota NEMUSÍ být vždy jedno a totéž.  U některých typů líhní je teploměr zabudován ve víku a většinou pak displej ukazuje teplotu, která je někde nad vejci. V takovém případě bude displej ukazovat vyšší teplotu než je skutečná teplota ve výšce zárodků. Z tohoto důvodu doporučuji, hlavně u plastových levných líhní, minimálně při prvním líhnutí, kontrolovat teplotu u vajec. Teplota nemusí být v průběhu inkubace zcela stabilní, ale je důležité, aby u zárodku nepřekračovala doporučené inkubační teploty.

U líhní bez ventilátoru nebo s jedním ventilátorem na víku je pod vejci chladněji než v líhni s více ventilátory a k dosažení inkubační teploty uprostřed vejce je potřeba nastavit na líhni vyšší teplotu než u líhně s více ventilátory, kde rozdíl teploty nad vejcem a pod vejcem není veliký.

Například, pokud v líhni  budete mít nad vejcem 39.2°C a pod vejcem 36.5°C bude průměrná inkubační teplota cca 37.8°C, což je v rozmezí doporučených teplot. Když bude nad vejcem 38.5°C a pod vejcem 37°C bude průměrná teplota cca 37.8°C, tudíž také v normě a pokud bude nad vejcem  37.8°C a pod vejcem 37.4°C bude průměrná teplota cca 37.6°C a to je také v rozmezí správné inkubační teploty.

Před vložením do líhně nechte vejce minimálně 12 hodin při pokojové teplotě. Tím se částečně vyrovná různé stáří násadových vajec. Teplota je důležitý faktor inkubace, proto po koupi nové líhně pro jistotu změřte teplotu v prázdné vyhřáté líhni a později v plné líhni ( ne dříve než 1-2 dny po vložení vajec do líhně) a porovnejte s ukazatelem teploty (displejem) na líhni. Lépe se vám bude s líhní manipulavat, když budete vědět rozdíly mezi displejem a skutečnou teplotou u vajec. Nejlepší je přesný teploměr s čidlem, které necháte v líhni na úrovni vajec a poté líheň nemusíte otevírat, ale pokud takový teploměr nemáte, stačí vložit do líhně obyčejný rtuťový lékařský teploměr. Mějte na paměti, že otevření líhně ovlivnilo teplotu. Hodnotu na líhni poté upravte tak, aby teplota u vajec byla v mezích doporučené inkubační teploty. Nejlepší je začít vyšší teplotou u vajec, například 37.8°C, aby se vejce dobře prohřála a později teplotu o něco snížit, aby se v druhé půlce vejce nepřehřála, protože už zárodky dost topí a vejce má vyšší teplotu než teplota vzduchu v líhni.  Pokud máte v líhni chladnější místa, nastavte líheň tak, aby i na nejchladnějším místě v líhni bylo cca 37.2-37.4°, ale dejte pozor, aby se vejce na teplých místech příliš nepřehřívala nad 38.3°C. Při různých teplotách v líhni je dobré vejce 1x denně přemístit z teplého místa na chladnější a naopak. Po změně teploty na líhni, vyčkejte několik hodin pro další kontrolní měření. Přibližně 9. den inkubace, vejce s vyvíjejícím se embryem, začínají vydávat své vlastní teplo a porovnávání teploty u vajec s nastavenou teplotou na líhni, může být zavádějící. Kontrolním měřením poznáte lépe svou líheň, její  teplejší a chladnější místa a u dalšího líhnutí se nemusíte měřením teplot u vajec již zabývat. 18. den snižte teplotu o 0.1-0.2°C nebo přendejte vejce na místo v líhni určené k líhnutí.

Vlhkostí určujete tlak a tok vlhkých par mezi vnitřkem vejce a vzduchem v líhni. Při nižší vlhkosti mezi cca 40-60% je tlak vodních par ve vejci větší než v líhni a vodní páry prostupují z vejce směrem do líhně. Z vejce se denně odpaří zhruba 400-450mg tekutiny. Doporučená vlhkost do 18. dne je 40-55%.
Do 18. dne se snažíte vytvořit ve vejci prostředí vhodné pro vyklubání kuřete. Příliš vysoká vlhkost nad doporučené hodnoty v době inkubace (1.-18.) způsobí, že kuře je veliké, nemá dostatek prostoru pro vyklubání, bílek se zcela neodpaří, vzduchová mezera je příliš malá na to, aby udržela kuře při životě než se proklube skořápkou a začne dýchat vzduch v líhni nebo ve vzduchové mezeře vznikne voda a kuře se při prvním nádechu utopí. Příliš nízká vlhkost pod 40% způsobí, že kuře je malé, slabé, vzduchová mezera příliš velká, tlačící na kuře.  V součtu rizik neúspěšného vyklubání vyvinutých kuřat je vysoká vlhkost mnohem škodlivější než příliš nízká vlhkost.

Vlhkost se počítá stejně jako teplota, tudíž nejde o přesnou hodnotu, ale o celkový průměr. V praxi to znamená, že pokud dolijete vodu a vlhkost stoupne např. na 60% a pak začne klesat např. na 30% jste na hrubém průměru 45% což je v limitu správné vlhkosti.

Při dodržení do 18. dne rozmezí  doporučené vlhkosti průměrně 40-55%, stačí od 18. dne zvýšit vlhkost o 15-20% nad tu co jste udržovali osmnáct dnů (minimum při líhnutí je 60% vlhkost).  U vodní drůbeže se líhne při vyšší vlhkosti. Zvýšením vlhkosti zvýšíte tlak vodních par v líhni na vyšší hodnotu než je ve vejci a tok vodních par se otočí směrem do vejce. Vodní páry zvlhčí vaječnou blánu pod skořápkou a blanku dělící kuře od vzduchové komůrky. Skořápka je již velmi, velmi křehká, protože z ní jsou vyčerpány všechny minerály a zdravé kuře nemá problém tenkou skořápku proklovnout svým mléčným zubem.

To, že se změkčuje skořápka rosením je zastaralý návod, který v dnešní době nemá opodstatnění. U hrabavé drůbeže, kterou líhnete v líhni, která umí vlhkost vytvořit za pomoci nějaké nádrže, stačí vlhkost mírně nad 60%, zásadou je líheň od 18. dne NEOTEVÍRAT, vejce nerosit a líheň otevřít nejdříve až bude většina kuřat venku ze skořápky cca 22. den. Konečná fáze líhnutí vyžaduje od člověka značnou trpělivost a sebeovládání nezasahovat do líhnutí. Uvědomte si, že pro kuře je každý úkon velmi namáhavý, trvá mu hodiny a také mezi úkony potřebuje hodiny na odpočinek. Pokud bude vlhkost klesat pod 60%, líheň neotevírejte.  První vylíhnuté kuře vlhkost zvýší a pokud není ještě žádné kuře vyklubané a vlhkost klesá,  je plno způsobů jak zvýšit vlhkost v líhni bez jejího otevření, třeba injekční stříkačkou skrz větrací otvor.

Jistě se Vám někdy stane, že se nějaké kuře samo nevyklube nebo zemře ve skořápce. Pokud jste dodrželi správnou teplotu a vlhkost, příčin může být hodně, včetně selhání vnitřních orgánů atd. Nezasahujte a nepomáhejte kuřatům ze skořápky. Většinou se "dobrý" čin ve špatné obrátí a budete mít problémy s odchovem nebo odchováte špatné nosnice a kohouty. Kvalita je lepší než kvantita.

U líhní s ventilátorem a vnitřní nádržkou na vodu:   nerosit.

U líhní bez ventilátoru, kde se kvůli nízkému proudění vzduchu tvoří kolem vajec vzduchová bariéra  je rosení doporučeno (jen mlžit, po vejci nesmí stékat kapičky vody), protože vodní mlha prorazí vzduchovou bariéru a dopraví vlhkost až k vejci.

Vlhký vzduch umožňuje rovnoměrnější rozložení teploty uvnitř líhně, proto je po vložení chladných vajec vhodnější použít mírně vyšší vlhkost.
Pokud postupujete podle návodu a vlhkost se vám zdá první dva dny příliš vysoká, není to na závadu, protože vejce ještě nejsou prohřátá. Zkontrolujte si, zda vysoká vlhkost nenaznačuje, že máte v líhni příliš nízkou teplotu. Je potřeba si uvědomit, že vlhkost zobrazovaná v % ukazuje pouze na kolik % je vzduch o určité teplotě nasycený vodní párou ze 100% jeho kapacity. Chladný vzduch nedokáže pojmout tolik vodní páry jako teplý vzduch a jeho 100% kapacita je nižší než teplého vzduchu. Je potřeba počkat až se vejce prohřejí a v líhni bude stabilní doporučená teplota na inkubaci a teprve pak udržovat doporučenou vlhkost.

Otáčení nebo naklápění vajec

Vejce se ukládají do líhně buď naležato (následně se otáčejí o 90-180°) nebo nastojato,  tupou stranou se vzduchovou mezerou nahoru a špičkou dolů (následně se naklánějí v úhlu 40-45° doleva a pak o 80-90°doprava, doleva a doprava...) Jestli máte vejce, u kterého nepoznáte tupou stranu, je třeba vzít baterku nebo jinou prosvěcovačku a hledat na jednom konci vzduchovou bublinu. Pokud se spletete a vejce bude špatnou (špičkou) nahoru, může se stát, že zárodek zaujme špatnou polohu a kuře se bude klubat na špatném místě.

Vejce od staršího hejna slepic nebo dlouho skladovaná se v líhni otáčejí (naklápějí) od prvního dne. Od mladého hejna nebo krátce sebraná můžete začít otáčet až od 3. dne. Pokud nemáte přesné informace o stáří vajec a hejna, otočte raději vejce hned od prvního dne.  Neznamená to, že by vejce od staršího hejna byla horší a od mladšího lepší, jde pouze o hustotu bílku ve vejci, který je u vajec od starších slepic řidší. Otáčení od prvního dne je opatření proti tomu, aby žloutek nevyplouval v řidším bílku k povrchu. Další dny zvyšte počet otáčení. Od 3.-12. dne je důležité.

Kdo má líheň s automatickým otáčením nebo naklápěním, většinou nastaví hodinový interval a nemusí se o otáčení starat až do osmnáctého dne, kdy se otáčení vypíná. U ostatních líhní, ve kterých otáčíte vejce rukou, otáčejte minimálně 3x denně. Tento interval zajistí, že budou v noci vejce vždy na jiné straně. Interval otáčení můžete třináctý den snížit (ne, pokud otáčíte minimálně), protože otáčení není již tak důležité, cévy jsou již rozprostřeny.

Otáčením zajistíte stejnoměrné prohřátí vejce a rychlejší tvorbu cévní sítě i alantoidních a amnionových tekutin. Převážně mezi 3. až 9. dnem, častým otáčením docílíte co největší rozprostření cév po skořápce a tím i zdroj zásobování zárodku po dobu inkubace. Zároveň se tím zamezuje vyplouvání žloutku pod skořápku. Žloutek má nižší měrnou hmotnost než bílek. Snažte se dodržet pravidelný interval. Vejce naležato překlápějte přes špičku nebo prsty otočte kolem osy.  Strany si můžete označit obyčejnou měkkou tužkou.  S vejci nedělejte prudké pohyby.

Vejce prosvěcujte ve tmě, stačí malá led baterka. S prosvěcováním začněte nejdříve 8. den. Do 6.dne je embryo náchylné na teploty a šoky, 7.den mozek prostupuje do mozkovny...  U hodně tmavých vajec prosvěcujte až 9.-10. den. Jako začátečník si stejně dříve nebudete jisti, zda je vejce oplozené nebo ne. Odstraňte vejce neoplozená nebo s kruhem smrti.  Ponechaná špatná vejce v líhni absorbují teplo a zároveň ochlazují již teplejší vejce s vyvíjejícími se zárodky, která jsou vedle nich. Každá líheň je vyrobena tak, aby nejlépe fungovala při plném obsazení vejci s vyvíjejícími se zárodky. Ponechání neoplozených vajec nebo vajec s odumřelými zárodky může ovlivnit úspěšnost líhnutí.

S vejci zacházejte opatrně. Nejlepší je přiložit baterku k vejci v líhni.

Neoplozené vejce 8.den. Žloutek není vidět, protože je na druhé straně, ale někdy ho můžete vidět jako temný stín u středu vejce. Příčina: nemáte žádného kohouta, dominantní slepice vs mladý, nezkušený kohout, sezónní pokles plodnosti, příliš mnoho slepic na jednoho kohouta, kohoutovi je zima a je málo aktivní, starý kohout, vejce poškozené životním prostředím, ... příčin může být mnoho.

Oplozené vejce 8.den. Embryo je malá tmavá skvrna ve středu, cévy jsou viditelné.

Kruh smrti - cévní síť není rozprostřena, ale srazila se do tvaru kruhu po obvodu vejce, zárodek se již nebude vyvíjet a vejce je potřeba vyřadit. Možná příčina: nesprávné skladování, nesprávná inkubační teplota většinou vysoká, nesprávná výživa chovného hejna, nesprávná dezinfekce,... také je hodně možností proč se tak stalo. 

Přibližná váha emrya ve fázích vývoje a ukázka správné velikosti vzduchové mezery během inkubace.

Chlazení (ochlazování) vajec. Ochlazování není nutné. Jak jsem psala u inkubační teploty, v první fázi inkubační teplotou vejce zahříváme a v další, kdy už zárodek "topí" sám, vejce inkubační teplotou ochlazujeme. Na škodu není, ale dejte si pozor, ať to nepřeženete. Dlouhé ochlazování zpomaluje funkce a tím i vývoj embrya.

Říká se, že se ochlazováním napodobuje slepice, když odchází z hnízda a kuřata jsou pak otužilejší. No, říká se to, ale pokud budete ochlazovat vejce nad míru, embrya to může vyčerpat, někdy až k smrti, nemluvě o tom, že "otužujete" embryo a většinou vylíhnuté kuře dáte pod tepelný zdroj kde "otužilost" rychle ztratí, pokud tedy nějakou ochlazováním získá.

Kvočna "topí" i přes 39.5°C a jinak než odchodem z hnízda není schopna korigovat teplotu vajec, která již sama zhruba od devátého dne "topí" a mohou se přehřát. Chlazení by mělo  v některých případech smysl, zvlášť u líhní bez ventilátoru a u líhní, které se špatně regulují a topí na vyšší teplotu. Každopádně u líhní, kde je teplota vzduchu u embrya (uprostřed vejce) mezi 37.2-38 °C, vylíhnete kuřata bez problémů i bez ochlazování. Jestli chcete ochlazovat, ochlazujte, ale s opatrností, ať nezapomenete líheň znovu zapnout nebo nesnížíte průměrnou inkubační teplotu natolik, že budete mít opožděné líhnutí.

V diskuzích se doporučuje chladit na teplotu očního víčka od 10. dne 8-15 minut 1x za 24 hodin. Někteří chovatelé chladí 2x denně 4-7 minut. Z počátku se chladí kratší dobu, 1x denně např.8 minut a pak se doba prodlužuje, např. 15 minut.

Jakákoliv manipulace s vejci mimo líheň nebo delší otevření líhně (např. při otáčení vajec) je zároveň chlazení. Nepřekračujte dobu chlazení, může to negativně ovlivnit líhnivost i kondici vylíhnutých kuřat.

Líhnutí. V případě, že nemáte samostatnou dolíheň je potřeba přibližně 18.den vytvořit v líhni podmínky dolíhně, to znamená, že vejce již nebudete otáčet, zvýšíte vlhkost nad 60% a teplotu u vajec snížíte. Většinou na líhni tlačítkem o mínus 0,1-0,3°C vaší dosavadní teploty nebo přendáte vejce na chladnější místo v líhni. Nezapomeňte otevřít všechny větrací otvory otvory na líhni. Jak podmínky vytvořit nebo kam vejce přemístit  najdete v návodu k líhni. Po vytvoření správné vlhkosti a podmínek k líhnutí, už líheň neotevírejte do doby než bude většina kuřat vyklubaných.

Nastává proces, který silnější kuřata zvládnou, ta slabší nemusí. Vzduchová komůrka ve vejci se nakloní tak, aby jí mělo kuře před hlavou.

V tuto dobu přestává mít kuře ve vejci dostatek kyslíku, nedostatek kyslíku způsobí trhavé pohyby, při kterých kuře protrhne blanku dělící ho od vzduchové komůrky. V této chvíli začne dýchat plícemi. Z vajec se ozývá pípání. Kuřata pípáním reagují na hlas, protože navazují kontakt s matkou. Když na ně budete mluvit, váš hlas si zapamatují. Zásoba kyslíku ve vzduchové komůrce rychle klesá a kuřátku dochází kyslík, následují další trhavé pohyby při kterých prorazí vaječným zubem na zobáčku skořápku a začne dýchat venkovní vzduch. Při normální poloze kuřete dochází k proražení skořápky v oblasti nakloněné vzduchové komůrky, přibližně ve 2/3 vejce. Po proražení skořápky kuře zastaví pípání na dobu tří až osmi hodin a odpočívá. Během této doby se aklimatizují plíce na vnější atmosféru. Po klidové fázi začíná druhá fáze pípání.

Kuře se začne pomalu otáčet uvnitř vejce. Jak se ukázalo, obvykle proti směru hodinových ručiček, ostřím kuřecího zubu narušuje skořápku. Za dvě až pět hodin kuře udělá asi tři čtvrtiny otáčky uvnitř vejce. Přetrhává pupeční šňůru, postupuje ve svém pohybu kolem skořápky, začíná tlačit na víčko vejce  (tupý konec). Kroutí se a bojuje, horečně pracuje asi 40 minut a tlačí na čepici. Konečně se vykulí, ještě vlhké a lapá po dechu. Stále leží, jeho energie byla téměř vyčerpána a je velmi unavené. Za několik málo minut začne stoupat na nohy a získává koordinaci svých svalů.

Zapření nohou a pohyb ve skořápce je důležitý proces. Nepomáhejte kuřatům ze skořápky. Pokud kuřeti pomůžete, může se stát, že nebude schopno ovládat své svaly. Líhnutí vyžaduje velkou trpělivost i sebeovládání člověka, protože chuť pomoci malým drobečkům je veliká. Silní, zdraví jedinci se vylíhnou sami bez vaší pomoci.

V případě, že byla ve vejcích osmnáctý den živá kuřata a nelíhnou se v termínu, s nějvětší pravděpodobností byla příliš nízká inkubační teplota a kuřata se mohou líhnout po termínu. Zde hrozí, že se při nízké teplotě z vejce neodpařila všechna tekutina a kuřata se mohou při prvním nadechnutí utopit. Neotevírejte líheň, nezvyšujte vlhkost, neroste a pokud to půjde, držte vlhkost jenom kolem 60% a vyčkejte ještě 1-2 dny. Můžete i o 0.1-0.2°C zvýšit teplotu.

Pokud pomůžete kuřatům ze skořápky, budete mít možná radost z více žijících kuřat, ale později se můžete potýkat s úmrtími, špatným růstem nebo snáškou a budete hledat příčinu jinde, protože si na pomoc ze skořápky ani nevzpomenete.

Vylíhnuté kuře vydrží v líhni bez problémů 1-2 dny, ale  je potřeba dávat pozor, aby se oschlá kuřata nepřehřála a měla dostatek čerstvého vzduchu. Pokud kuře s otevřeným zobáčkem lapá po dechu, snižte teplotu v líhni. Když kuřata odpočívají a začnou být aktivní pouze když vás vidí, teplota v líhni je akorát. Oschlá kuřata nevyndavejte každou chvíli, ale 2 denně, například ráno a večer. Vyndavejte skutečně dobře oschlá kuřata s uzavřenou tělní tekutinou, jinak kuřata mohou do 3 dnů uhynout.

Doba od prvního naklování skořápky do vylíhnutí může být 24 hodin i více.
Zda probíhala inkubace a líhnutí dobře, zjistíte podle doby od prvního naklování do vylíhnutí všech kuřat. Do 24 hodin=velmi dobré, 24-30 hodin=dobré, 30-36 hodin=průměrné, více než 36 hodin=špatné.
Bylo prokázáno, že rychlejší embryonální vývoj u umělé inkubace téměř výlučně závisí na teplotě a její jednotnosti. Nicméně, dalším faktorem může být růstový potenciál plemene a schopnost skořápky odvádět póry teplo. Plemena s rychlým růstovým potenciálem produkují více metabolického tepla. Nejen, že mají tendenci se líhnou dříve, ale jsou také citlivější na nastavení vyšší teploty v líhni a dolíhni. V kontrastu, plemena s pomalejším růstem, produkují méně metabolického tepla, mají tendenci líhnout se později a jsou méně citlivá na nastavení vyšší teploty v líhni a dolíhni. Z tohoto důvodu se nedoporučuje líhnout plemena s různým růstovým potenciálem společně.

Kritická stádia kdy dochází k zvýšené úmrtnosti embryí: první dva dny, kvůli křehkosti blastodermu, 4.až 7.den, kdy je embryo citlivější a mozek vstupuje do mozkovny. Zhruba v polovině inkubace, pokud jsou násadová vejce špatná a ve vejci je nedostatek živin pro další růst. Přibližně 18.-19. den, kdy začíná dýchat plícemi , které mohou selhat nebo kuře vdechne neodpařené tekutiny a pak při líhnutí, vyčerpáním, selháním orgánů.

Teplo

Po vylíhnutí a oschnutí kuřete v líhni, přendáme kuřata do odchovny pod tepelný zdroj, protože kuřata nejsou schopna udržet delší dobu svou tělesnou teplotu. Schopnost vlastní termoregulace získávají +- kolem pátého týdne života.
Doporučená teplota pod tepelným zdrojem je cca 32-34°C a každý týden menší o 2°C. Pomalé snižování teploty je důležité hlavně v zimním období kdy může být mimo tepelný zdroj výrazně chladněji a kuřatům hrozí prochladnutí víc než v letním období..
Podle chování kuřat poznáte při jaké teplotě se cítí nejlépe a zda jsou dostatečně prohřátá. Již druhý den od vylíhnutí by kuřata měla vybíhat zpod tepelného zdroje a pohybovat se po celé odchovně. Když se kuřata choulí celý den těsně u sebe pod tepelným zdrojem, je jim chladno, když se všechna drží od tepla dál, je zdroj tepla příliš silný.

Doporučená teplota se vztahuje pouze na místo pod tepelným zdrojem. Teplota zde uvedená je pouze doporučená. Každý máme jiné podmínky, proto teplotu nastavte tak, aby byla kuřata dostatečně prohřátá, měla teplé nohy a neutíkala od zdroje tepla. Místo s dostatečnou teplotou na prohřátí musí být tak velké, aby se na něj vešla všechna kuřata, když si k sobě lehnou. Od tohoto místa může teplota klesat. Princip je stejný jako u kvočny, kdy kuřata tráví čas pod matkou, ale později vybíhají. Krmítka a vodu umístěte první dny na okraj teplé zóny, později dál.

Krmení:

Kuře ještě 3-5 dnů po vylíhnutí spotřebovává živiny ze vstřebaného žloutku. Toho se hodně využívá pro dálkovou přepravu, kterou kuřata první dny po vylíhnutí zvládnou i bez krmiva a vody.
První den se dává kuřatům strouhanka nebo kukuřičný šrot, následně krmivo K1, ve kterém jsou ve správném poměru všechny potřebné živiny. Chovatelé doporučují například strouhanou mrkev nebo vejce. Vyzkoušela jsem kuřatům "přilepšit", ale trus byl hned řídký, což přináší problémy zalepených zadečků. První měsíc v odchovu je nejkritičtější, proto jsem zastánce vyvážených, kvalitních směsí K1 se stálým dostatkem čisté vody v napáječce. První týdny kuřatům více chutná sypká  K1 než granulovaná, ale sypká směs má nevýhodu v tom, že pokud mají kuřata mokré nohy, sypká směs se přilepí na drápky a vytvoří tvrdé bambulky, které se pak musí odstranit.

Osvědčily se sypké krmné směsi od firmy Kvídera, který rozváží  Plzeňský, Karlovarský, Středočeský, Ústecký, Jihočeský kraj a Prahu za pěkných 99Kč (méně než za balík na dobírku poslaný poštou) a také velmi dobré Energys hobby K1 mini , kterou prodávají například na lihne.cz, ale pokud nebydlíte do 100 km od Nesovic (rozvoz zdarma) zaplatíte za dopravu krmiva 200 Kč.

Orientační spotřeba směsi K1 na jedno odchované kuře u nás byla 1,5 kg. Pro začátek počítejte s větší spotřebou, protože kuřata hodně krmení vyhrabou z krmítek,  zašlapou a pokakají.
Od 4.-11. týdne (dle koupené směsi) se přechází na směs K2 . Orientační spotřeba na jedno odchované kuře 1,5 -2,0 kg.
Od 10.-19. týdne (dle koupené směsi) se u kuřic nosného typu podává směs KZK ( u Energys hobby stále směs K2 midi), kterou se krmí až do fáze, kdy se z kuřice stane nosnice. Orientační spotřeba směsi je 4,0 kg v závislosti na období zkrmování.

Každá změna krmné směsi musí být pozvolná.

U granulí značky Energyshobby se kupuje směs Kuře mini (K1) a následně Kuře midi (K2), kterou se krmí až do snáškového období. Odpadá směs KZK a krmení je jednodušší v tom, že nemusíte hlídat kdy přejít z K2 na KZK.

Hlavně v prvních měsících se krmiva podávají ad libitum (neomezeně, zvíře žere podle libosti), ale později můžete dávku usměrnit.

Dále se používá N 1 kompletní krmná směs pro užitkové nosnice, směs je určena pro nosnice v první fázi snášky. Se zkrmováním se začíná přibližně ve stáří 20. - 21.týdnů (s ohledem na uvedený začátek snášky u vašich slepic). Směs se zkrmuje ad libitum.

Při vyšší koncentraci N – látek v krmných směsích a krmení ad libitum nastává předčasná snáška. Jejím důsledkem je vyšší počet lehčích vajec na počátku snášky, nižší intenzita snášky a menší vytrvalost ve snášce o několik procent. Snažte se v období, kdy by měla začít snáška, oddálit ji alespoň o 1 týden krmným režimem a krátkým světelným dnem.

N 2 kompletní krmná směs pro užitkové nosnice, směs je určena pro nosnice v druhé fázi snášky. Na rozdíl od první fáze, kdy se krmí směs ad libitum, se spotřeba krmiva snižuje o 5%. Denní příjem směsi by měl činit 102 - 106 g.

Popsala jsem zde převážně krmné směsi, protože chovatelské podmínky a možnosti jsou tak různé, že se nedá všeobecně napsat jak správně krmit zrovna vaše kuřata nebo slepice.

Snažte se ve fórech najít chovatele s podobnými podmínkami a předávejte si své zkušenosti. Jedině tak se vyhnete chybám v krmení.

Ptáci si krmivo vybírají hlavně podle tvaru a velikosti částic a také podle jejich barvy. Z toho vyplývá, že granulovaných krmných směsí je sice vyšší spotřeba, ale vykrmovaná kuřata pak rostou rychleji a je méně prašného odpadu.
Výhodou tvarování krmiva je snížení oxidace tuků a vitamínů, zároveň nedochází k zalepování zobáků lepkem jemného šrotu.

Pitný režim

Kuřata i dospělé slepice potřebují stálý dostatek čisté vody.
Kuřatům dávejte vodu teplou min.10°C-max.30°C.
Nádoba na vodu nesmí být hluboká, aby se malá kuřata neutopila. Po přendání kuřete do odchovny mu namočte zobáček do vody. Až si odpočine a začne mít zájem o okolí, poklepejte nehtem na misku a ono půjde za zvukem. Stačí naučit jedno kuře a ostatní se přidají.

Světelný režim

Je jedním z důležitých faktorů odchovu.
Důvodem pro používání světelného režimu je skutečnost, že světlo prostřednictvím oka podporuje činnost hypofýzy, která svou regulační funkcí při uvolňování hormonů působí na růst, reprodukční funkce, činnost štítné žlázy a pohlavních orgánů.

Světelný režim působí délkou světelného dne, intenzitou i barvou světla.
 

První dny kuřatům stačí malá intenzita světla, ale ne nižší než 5 luxů, optimální je 20 luxů.
Při osvětlení pod 5 luxů mohou vznikat u kuřat problémy s končetinami.
Pro názornost, 100 W žárovka ve vzdálenosti 2 m má intenzitu osvětlení 34 luxů, ve vzdálenosti 1 metr je to už 4x více 136 luxů, svíčka ve vzdálenosti 30 cm má 10 luxů.

V domácích podmínkách svítíme první 1-2 dny 23-24 hodin denně mírným světlem, aby si kuřata zapamatovala kde je tepelný zdroj, krmítka a napáječky. Světlo by nemělo být příliš silné, aby nevyvolávalo nežádoucí aktivitu kuřat, protože kuřata jsou po vylíhnutí vyčerpaná a potřebují spánek.
Po několika dnech, pokud jsou kuřata vytální, dobře jedí a jsou v odchovně s přístupem denního světla, můžete v jarních a letních měsících zhasnout a nechat jim délku běžného dne. V zimním období můžeme zkrátit svit světla ze 23-24 hodina postupně tak, aby  v 7 - 8 týdnech měla kuřata přibližně  8 - 9 hodin světla denně. V odchovně bez denního světla, je lepší zhasínat v době, kdy je venku noc. Světelný režim předpokládá, že jako zdroj tepla pro kuřata, nepoužíváte klasickou žárovku, ale např. keramickou žárovku nebo topnou desku, které hřejí, ale nesvítí. Kuřata budou spát a odpočívat, i když jim budete svítit stále, ale světelný režim je důležitým faktorem při odchovu.

Pro kuřice je řízený světelný režim a výživa nejjistější způsob oddálení předčasné snášky.
Zkracování délky světelného dne v období odchovu oddaluje pohlavní dospělost, zároveň se oddálí doba snesení prvního vejce, ale naopak se zvýší vytrvalost ve snášce o několik procent, což je velmi žádoucí.

V halách se světelný den začíná prodlužovat až ke konci odchovu, v době, kdy by slepice měly začít snášet vejce.  Nosnicím se den prodlužuje tak, aby bylo světlo v kombinaci s denním světlem v délce 14-17hodin. Nad tuto dobu se snáška nezvyšuje a prodlužovat světelný den je neekonomické. Pokud Vám až tak nesejde na tom kolik vajec slepice snesou v zimním období, můžete vše nechat na přírodě a slepicím den neprodlužovat.

Při vyšší intenzitě světla dochází ke kanibalizmu. Vysoká intenzita světla působí vzrušivě, proto při prvních projevech kanibalizmu je nutné intenzitu světla snížit.

Na svícení  můžete použít úsporný zdroj s bílým nebo žlutým světlem.

V období snášky by měla být intenzita světla 15 - 30 luxů. Při poklesu intenzity světla pod 3 lx často dochází ke snížení snášky.

Řešení problémů

Křivé nožičky, od sebe - bavlnkou nebo nití jemně svázat nožky k sobě, jakmile se kuře srovná, nit odstranit. Nepokoušejte se napravit nohy po prvním týdnu života. V té době kosti začnou tvrdnout a tyto postupy způsobují nesnesitelnou bolest. ( Když se kuře dostává ze skořápky, zapírá se nohama, to je velmi důležitý proces, kdy se naučí nohy používat. Pokud kuřeti pomáháte, pouze po obvodu naštípněte nehtem skořápku a nechte ho ať se dostane ze skořápky samo).
Zaschlý průjem - použít teplé a vlhké papírové ručníky, pak použít párátko a jemně uvolnit. V těžkých případech namočit kuře zadečkem v teplé vodě až zaschlý trus změkne, odstraňte a vysušte. Kuřátko si bude hlasitě stěžovat, ale vydržte, protože jestli mu nezprůchodníte cesty, určitě zemře.

Tvrdé kuličky zaschlého krmiva na drápcích - v teplé mýdlové vodě odmočit, nehtem se snažíme zajet pod dráp a uvolnit alespoň kousek zatvrdlé hmoty. Postupně odlupujeme, po chvíli kulička z drápku sjede.

Snad vám tento článek pomohl a všem přeji úspěšné líhnutí Eva Pavlová