Užitečné informace

Snáška a životnost slepic

Vaše slepice mohou žít dlouho, ale nemohou snášet celou dobu. Nejstarší zaznamenaná slepice se dožila 16 let. V době, kdy vaše slepice dovrší tři roky, její produkce vajec klesne zhruba na 65 procent maximálni schopnosti. Snáška klesá a pokud vaše slepice žije více než 10 let, bude snáška cca 20 procent i méně z maximálního výkonu svého prvního roku. Předpokladem pro snášku je zdravá, dobře krmená slepice. Pro produkci kuřat jsou nejlepší dvouleté a starší čistokrevné slepice, u kterých máte ověřenou snášku i třeba některé žádoucí vlastnosti. Tyto vlastnosti jsou dědičné, tak jako u lidí.

U hybridních, komerčních slepic je křivka poklesu snášky strmější, protože jsou "vyšlechtěny" na nejvyšší snášku v prvních dvou letech života.

Slepice mají řídký trus

Podívejte se na jedny krásné zahraniční stránky kde je ukázka, který trus je normal (normální) nebo abnormal (nenormální).

Přidávání kuřat, kuřic, slepic do staršího hejna

Tak jak je psáno níže, slepice jsou sociální ptáci, proto vždy přidávejte do staršího hejna minimálně dva jedince, kteří jsou na sebe zvyklí. Pokud přidáte pouze jednoho je osamělý proti všem. Bude trpět a Vy při pohledu na něj také.

Větrání kurníku

Kurník by měl být jednoduchá, dobře větraná stavba s co nejméně zákoutími a tmavými místy, v kterých se rádi drží parazité. V případě dřevěných staveb nebo staveb z OSB desek je vhodné materiál ještě před montáží natřít nátěrem proti dřevokaznému hmyzu nebo lakem, který takovou přísadu obsahuje. OSB desky vybírejte do venkovního prostředí.

Kolik větrání ?

Víc, než si asi myslíte. Více a větší než jste zvyklí vídat na domech, boudách, nebo zahradním domku, nebo podobné stavbě. Je to opravdu působivé, kolik vodní páry (stejně jako amoniak a teplo) dokonce jen jedna nebo dvě slepice vydá , po celý den, den co den.

Takže nejlepší odpověď je "stejně jako (nebo o něco více než), můžete rozumně postavit".  Upřímně řečeno, je to nejjednodušší, nejvíce spolehlivý způsob, kterým se ubrat. Je mnohem lepší mít více, než potřebujete, než potřebovat více, než máte!  Zvlášť pokud budete "potřebovat více"  a budete muset použít pilu a dělat ošklivé díry ve vašem pěkném, zdobeném a hotovém kurníku v polovině ledna. Plánujte dopředu.
I když, dobré větrání a výměna vzduchu jsou nutné, studený vzduch zaměřený přímo na vaše slepice je ŠPATNĚ. (Mluvím o chladném počasí, tedy ne o "příjemném chladném vánku v srpnový den", který je samozřejmě dobrý).  Malé mezery "únik vzduchu" můžou také způsobit kondenzaci a mráz, který zruší hodnotu ventilace kterou máte. Takže je potřeba navrhnout větrání inteligentně.

Větrání, které budete používat v chladném počasí (tj. po celý rok) by mělo být vysoko nad úrovní slepic, na vrcholku stěn, ideálně chráněno před deštěm a větrem. Do určité míry by větrání měl chránit střešní přesah. Můžete si dát větrací otvory, dlouhé a poměrně úzké, na vrchol všech čtyř stěn. (Pod úzkým myslím 10-20cm nebo něco takového, ne 2,5 nebo 5cm, to jedině u malého kurníku pro pár slepic.) Otvory v blízkosti hřadů jsou dobré při teplém počasí, ale špatné v chladném počasí. Zeptejte se sami sebe: "bude na slepici na hřadu foukat v zimě?" Pokud ano, zařiďte otvory tak, že můžete uzavřít ty otvory u hřadů, když teploty klesnou.

Dá se v kurníku, dveře a otvory umožňující přístup pro lidi, počítat do větrací plochy? Tak nějak. Myslím, že ano, poskytují ventilaci, když jsou otevřené, ale pamatujte, že nebudou vždy otevřené a musíte být schopni poskytnout dostatečné proudění vzduchu, i když jsou zavřené. Spoléhejte na ně při základních potřebách větrání.

Spravujte vaše větrání inteligentně - budete chtít změnit množství, které je otevřeno v závislosti na počasí, ale jak již bylo uvedeno nechcete zavírat všechno, s výjimkou velmi vzácných případů. Někdy budete chtít uzavřít na návětrné straně větrací otvory, pokud je stále v kurníku příliš větrno ve větrný den.

Ve velmi větrném místě, možná budete chtít vytvořit nějakou přepážkou nebo kryt pro některé otvory na návětrné straně (ty vysoké celoroční) otupit sílu větru.

Co zima? Ještě musím zavřít větrací otvory, aby byla kuřata v teple?

NE. Ještě budete potřebovat nemalé množství výměny vzduchu, takže nemůžete zavřít větrání.

V některých ohledech větrání je ve skutečnosti mnohem důležitější v zimě, protože studený vzduch nemůže držet zdaleka tolik vodní páry jako teplý vzduch a trvá dlouho, než se nasytí, tj. slepice v suchém vzduchu odolávají déle něž jsou z něj omrzliny a respirační onemocnění.

Takže ano, vaše otvory budou propouštět studený vzduch, ale víte co, to je v pořádku, pokud nefouká přímo na dosah slepic. Pokud máte obavy o slepice, že je jim chladno ( i když většina standardních velkých plemen je v pořádku až do mrazu a výrazně nižších teplot, pokud je vzduch suchý a relativně v klidu, mají vhodnou šířku hřadu a spoustu jídla), kurník zateplete, izolace kurníku je velmi užitečná i při otevřených větracích otvorech. Myslíte, že nemá smysl nosit zimní kabát jen proto" že nenosíte čepici"? Co dělá izolace, snižuje tepelné ztráty z kurníku, takže si můžete dovolit připustit další studený vzduch, aniž by kurník byl příliš studený. Zateplení zajistěte proti hryzcům, které přitahuje teplo v kurníku a rádi si v izolaci tvoří hnízda.

V dlouhodobém super-chladném klimatu je vhodné mít kurník v nějakém prostoru, který ohřívá slunce, například větší stodola nebo něco podobného.

přiklad větrání hospodářských budov

Přepeřování slepic

Přepeřování je fyziologický, hormonálně řízený proces, při kterém slepicím vypadává staré peří  (ecdysis) a na jeho místě vyrůstá peří nové (endysis). Přepeřování je proces pravidelný, odehrávající se minimálně jednou do roka, v našem prostředí obvykle na podzim. Probíhá poměrně pomalu a postupně, v zájmu udržení stálé tělesné teploty a ochrany před vlhkem totiž ptáci nemohou přijít o všechna pera najednou.

Pokud jste začátečník v chovu slepic, může být docela šok otevřít dveře kurníku a vidět hromádky peří kolem. První myšlenka je obvykle, že se v kurníku v průběhu noci něco stalo, ale při pohledu na hejno, vidíte poněkud sklíčenou a pobledlou slepici čekající na jídlo.

Stejně jako u mnoho jiného, slepice jsou velmi nepředvídatelná stvoření. Slepice by měla línat jednou za rok, ale to není pokaždé pravidlem.
Jestliže máte kuřata stará asi 16 týdnů, prošla možná už dvakrát "mladistvým línáním". Pokud je to tento případ, bude u slepice více než pravděpodobné, že nebude línat po dobu jednoho roku po tom.

Línání obvykle začíná na hlavě a krku, v této fázi se některé zastaví, ale jiné půjdou do plného línání na zbytku svého těla.

Obvykle budete vědět, jestli je to přirozené línání nebo jiný důvod ztráty peří. Pokud je to přirozené línání, najdete více peří v kurníku, než venku.

Někteří se obávají o své slepice, že trpí, pokud přepeřují během chladného počasí, ale je to jejich přirozený cyklus a vše by mělo být dobře. Pokud se obáváte, stačí přidat další podestýlku v kurníku, a to by mělo stačit.

Na závěr poznámka pro ty co si kupují starší slepice na jaře nebo na konci léta. Při nákupu se zajímejte o prostředí v jakém slepice byly. V některých velkochovech se drží v umělém prostředí, kde jim je každý den simulován jako letní den, pokud je koupíte, pak velmi často přejdou do línání po pár dnech změny prostředí (kratší den, chladněji, změna krmiva,...).

Další informace si můžete přečíst například zde: www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/6790/preperovani-a-pelichani/

slepice před přepeřováním

Ta samá slepice při přepeřování, vybledlý hřeben, změnila i barvu peří. Pozor, mnohdy si začínající chovatel může myslet, že je slepice nemocná a zcela zbytečně začne zatěžovat slepici léčivy.

Překrmování slepic

Nenesou Vám slepice a domníváte se, že příčinou může být zatučnění slepice z důvodu překrmování? Najděte si na internetu jakou váhu by měly mít slepice vašeho plemene a slepice zvažte (např. na váze pro děti ). Tak se dá zjistit zda krmíte hodně , málo nebo přiměřeně.

Vaječné skořápky jako minerální doplněk naší stravy : www.ireceptar.cz/zdravi/vajecne-skorapky-jako-mineralni-doplnek-stravy/

Odčervení slepic

Červi byli, jsou a budou, vždy jde pouze o nadměrné přemnožení. I u psů, odčervíte a za pár týdnů jsou parazité zpět. U léčiv je potřeba si uvědomit, že fungují pouze v době podávání přípravku a pár dnů poté. Dobrý veterinář nedoporučí odčervovat drůbež ve snášce bez vyšetření trusu. 

V průběhu let jsme drůbež nikdy farmaky neodčervovali,  ani jsme neměli pocit, že by to slepice potřebovaly. Část našich slepic žije společně s kachnami IB a jsou bez problémů.

Nedoporučuje se chovat slepice spolu s bažanty a jinou divokou pernatou.

Pro odchov odolného hejna vždy řešte jen jednotlivou drůbež vykazující známky začervení nebo nemoci. Oddělte ji od hejna a řešte ji  individuálně. Pokud všechny slepice nenesou a řešíte proč, tak příčinu většinou  hledejte jinde než v začervení. Slepice většinou nenesou při přepeřování, nadměrném stresu, například při zamoření čmelíky, všenkami nebo chudé stravě a nedostatku vápníku (drcených skořápek) nebo při závažném onemocnění. Přírodní prostředky na odčervení jsou v dnešní době dost drahé, ale pokud chcete konzumovat bez obav vejce od slepic, které stále nesou, jsou přírodní léčiva mnohem lepším řešením. 

Na hejno, které prosperuje od mala bez léčiv a jeho předci také byli odchování bez léčiv, funguje velmi dobře na odčervení přírodní podpůrná léčba jako je česnek,  křemelina pro zvířata (podávat v pokrmu 30 dnů), koloidní stříbro (3 dny 1ml 5ppm na 1 litr vody )

Čmelíci

Opatření proti roztočům čmelíkům a jinému obtížnému hmyzu je nejlépe udělat v novém kurníku, chovných a skladovacích prostorech, ještě před nastěhováním slepic a poté pravidelně preventivně opakovat.

Parazitičtí roztoči představují vážnou hrozbu pro zdraví ptáků a někteří mohou napadat dokonce i chovatele.

Roztoče k vám mohou donést divocí ptáci, mohou k vám doletět v mračnu prachu při sklizních, mohou přelézt od souseda, přinést je návštěva, můžete si je přinést z výstavy na oděvu, na koupeném zvířeti, na krmivu, může být v použitých chovatelských zařízeních... může být všude a s vysokou pravděpodobností se objeví i u vašich slepic.

Prohlížejte pravidelně prostory, veškerá zákoutí, rohy kurníku a snáškových hnízd, kovové i dřevěné spoje hřadů, topné desky, škvíry. Jejich úkryty jsou důmyslné a rychle se dokáží přemístit jinam a založit novou kolonii. V létě můžete vnitřek kurníku a okolí vymýt tlakovou vodou a hned uvidíte, zda nějaké čmelíky vyplaví. Natřete vnitřní prostory vápnem, provádějte preventivní postřik.

Přípravky proti čmelíkům, mouchám a jinému obtížnému hmyzu: Alphaban Super 5 Me, křemelina na hrany hřadů a do snáškových hnízd, vápno, Ektosol, Ekosip, Cit prášek, BioAcarid, MilBaStop Ultra, Bio Kill, Atak Alfa, K-Othrine, chryzantéma Tanacetum cinerariifolium a jiné. Jako repelent odpuzující hmyz můžete použít jakoukoliv silně voňavou bylinu, např. levandule, šalvěj, oregano, tymián, rozmarýn, řebříček a jiné.

Pozor, nedávejte sypké přípravky s křemelinou do míst na popelení. Vdechnutí křemeliny může způsobit zdravotní potíže. Při použití přípravků používejte respirátor a ochranné brýle.

www.kklety.cz/clanky-1/zdravi/leto-a-vnejsi-parazite/

Čmelíci jsou celosvětový problém.  Při teplotě 25-35°C a vyšší vlhkosti vzduchu se rychle rozmnožují. Při silném zamoření prý připadá na jednu slepici až půl milionu čmelíků. Drůbež vysávají hlavně na břiše a na nohách. Zdrojem čmelíků je hlavně holub a jiné divoké ptactvo. Čmelíci jsou lehcí a na jiné místo je dokáže odvát silnější vítr. Při nedostatku potravy od slepic se dokáží adaptovat na andulky, nalezeni byli i na kozách, králících, koních atd. Při pokusu ale bylo zjištěno, že dostatek potravy dokážou získat  přes kůži drůbeže, jiná kůže jim dělá problémy.

Při jejich likvidaci se musí postupovat systematicky z většího okruhu a tento kruh zmenšovat. To co je vidět, jsou matky nacucané krví, chystající se na zplození dalších potomků, ale samci i omladina jsou světlí, pohybují se i v okolí kurníku a při nebezpečí se rychle pohybují do všech stran. Když tedy začnete likvidaci právě u matek, které vidíte, zbytek se rozuteče a jen si někde jinde založí novou kolonii nebo se za nějaký čas vrátí na stejné místo.  Doporučují se postřiky s delší dobou účinku, začít postřik z vnější strany kurníku a postupovat dovnitř, aby všichni prchající museli přeběhnou přes postřik. Uvnitř kurníku pak už můžete použít více metod likvidace, aby byla co nedůkladnější.

Čmelíci milují přítmí a tak by kurník měl být hodně světlý aby nevznikaly tmavé kouty a zákoutí. Doporučují se od jara do podzimu kurníky pouze se třemi stěnami, tak aby chránil před větrem a jedna stěna aby byla pouze z pletiva.

Také se doporučuje nátěr dřeva kreosotem (používá se na železniční pražce). Kreosot čmelíky zabíjí. Slepice se pouští do kurníku cca 14 dnů po nátěru. Dřevo můžete natřít i jakýmkoliv nátěrem na moření dřeva proti dřevokaznému hmyzu.

Snůška, snáška

Výraz „snůška“ se nejčastěji používá v ornitologii a myslivosti, v drůbežnictví se používá termín "snáška" (kladení vajec, ovipozice).

Velikost nánožních kroužků, zkratky plemen a jiné : www.cschdz.eu/odbornosti/drubez/velikost-krouzku.aspx

Co je to násadové vejce?

Klasické vejce od slepice, ale v hejnu musí být kohout. Z oplozeného vajíčka se mohou vylíhnout kuřata. Vejce dáváme pod kvočnu nebo do líhně.

Kolik si pořídit slepic? Trvanlivost vajec?

Slepice jsou sociální ptáci. Minimálně by měly být dvě. Pro pokrytí vašich potřeb vajec stačí dvě slepice (nosných plemen např.Leghornka, Vlaška...)  na rodinného příslušníka nebo tři, pokud vaše rodina skutečně miluje vejce.
Minimální trvanlivost vajec uchovávaných při teplotě 5-8°C je 28 dní po snášce (u Maransek déle). Za opravdu čerstvá vejce lze označit taková, která slepice snesly před méně než deseti dny a byla uchovávána při doporučené teplotě.

Jak velký kurník?

Můžete si vystřihnout z papíru v poměru 1:10 (1cm=10cm) vše co dáte do kurníku (slepice, hřad, napáječku, krmítko, snáškové hnízdo...), najděte ideální rozmístění a pak kolem udělejte čáru. Čáru změřte. Každých 10 cm bude 1 metr a tak zjistíte jak velký kurník potřebujete pro vaše slepice. Pokud se vám tento postup zdá zastaralý, můžete použít např. program Room Arranger.  Snadno si uděláte představu, zda budou prostory stísněné nebo vyhovující.

Otázka: Nikde se nemůžu nic dočíst o ječmenu. Jak využít ječmen pro krmení drůbeže, popřípadě jiných zvířat?

Odpověď Ing.Fr. Šonky, odborníka na slepice plemena Maranska:
Ječmen není moc vhodným krmivem pro drůbež, hlavně ne pro nosnice a brojlery v intenzivním výkrmu. Proti pšenici má nižší obsah NL, cca 10,5 %, zatím co pšenice 12%. Ječmen obsahuje alkaloid glukan který drůbež nedokáže dobře trávit, má rovněž vyšší obsah vlákniny. Ve velkochovech, pokud je příznivá cena ječmene se používají do krmných směsí různé enzymatické doplňky.
V drobném chovu je vhodné využít pro krmení slepic ve třech případech.

Po prvé je to v době odchovu, při tak zvané restrikci za účelem oddálení snášky. V té době je možné míchat do krmné dávky 20 až 40 % ječmene. Kuřice začnou snášet až když jsou tělesně dospělé a mají vyšší hmotnost. Takže mladé slepice snáší brzy standardní vejce, s mizivým množstvím vajec kuřecích.

V druhém případě je to v období v kterém potřebujeme na jaře kvočnu. Vybereme několik slepic, které by přicházely v úvahu a přidáváme jim ječmen a netrvá dlouho a ony se rozkvokají. To platí pro plemena, která mají dispozice pro mateřský pud. Tam kde je utlumený, tak tato metoda nezabere.

Třetí využití ječmene pro slepice je na podzim, v případě, že uvažujeme slepice ponechat do dalšího cyklu. Koncem září, nejpozději počátkem října, přestaneme podávat stávající krmnou dávku a předložíme ječmen, Slepice naráz přestanou snášet a začnou všechny pelichat. Pelíchání by mělo být rychlé krátké, tak aby skončilo do období podzimního nepříznivého počasí. Pokud se nechá pelíchání osudu, tak hlavně dobré nosnice pelíchají pozdě za špatného počasí a organizmus zaznamenává velký stres, který se projeví na zhoršení zdravotního stavu. Delší dobu pak trvá než začnou opět snášet.

Ve všech těchto případech je dobré přidat asi 5% kukuřice.
Lepší stravitelnosti lze dosáhnout, namočením, povařením a nebo drožďováním. Je to dost pracné a efekt není významný. Pro slepice je nejlepší zkrmovat pšenici, podstatně raději ji přijímají než ječmen, působí příznivě na růst, snášku, oplození a líhnivost. Ječmen s úspěchem zkrmujeme ve výkrmu a nebo dokrmu vyřazeného odchovu. U ostatní drůbeže, hlavně vodní, můžeme ječmen využít jak v odchovu tak hlavně výkrmu. Nejlépe jej využívají husy. V minulosti při sádelném výkrmu cpaním se dělaly šišky z ječného šrotu. U ostatních zvířat můžeme použít ječmen do směsi pro holuby, králíkům, nutriím, velmi vhodný je pro krmení prasatům.