Hybrid nebo plemeno ?

Jakou drůbež si mám do začátků pořídit? "Vyšlechtěné" komerční hybridy nebo tradiční čistokrevné plemeno? To je otázka, kterou si pokládá nejeden začínající chovatel.

Reklama a chvála komerční hybridní drůbeže pro jejich vysokou snášku nebo rychlý růst, zajímavé názvy, podoba s tradičními plemeny a v neposlední řadě snadnější dostupnost, to vše ovlivňuje myšlení konečného spotřebitele. Stále více lidí dává komerčním hybridům přednost před tradičními plemeny, ale je to dobře?

Všechny slepice,  komerční hybrid, domácí kříženec čistokrevných plemen i uznaná čistokrevná plemena se rodí s konečným počtem vajec, který za život snesou.

Komerční hybridi na maso (brojleři) rostou velmi rychle, ale pouze pokud jsou krmeni speciální směsí pro ně určenou. Při normální stravě se růst zpomalí, přesto dosahují ve stejném věku větší hmotnosti než přírodní čistokrevná masná drůbež. Pravděpodobně proto, že mají více genů žravosti.  Pokud pomineme určité riziko, že budeme jíst potomka jehož předci jsou syntetická populace a zaměříme se pouze na maso, tak největší rozdíl mezi doma odchovaným brojlerem a běžným brojlerem (kuřetem) z obchodu je ve stravě a v porážce. Maso drůbeže (nejen drůbeže), poražené bez stresu doma, má jinou strukturu masa než maso zvířat převážených ve stresu z hal na porážku.  

Uznaná čistokrevná plemena jsou přírodní produkt. Vznikala přirozenou cestou a jejich vlastnosti jsou dědičné. Oproti komerčním hybridům rostou pomaleji, tak, jak je jim přírodou dáno. Maso bývá nutričně lepší, vyváženější. Některá plemena jsou celosvětově vyhlášena kvalitou a chutí masa. Výhody domácí porážky zůstávají a nemusíte mít obavy, že jíte něco geneticky zmanipulovaného.

U komerčních hybridních slepic nosného typu se uvádí vysoká snáška, ale ta je vyčerpána dříve, protože jsou upraveny tak, aby nejvíce vajec snesly do stáří 18 měsíců, pak nastává pelichání, po kterém se hybridní slepice může, ale také nemusí vrátit ke snášce. V té době se slepice zabíjejí nebo se prodávají jako vynesené.

Vynesené slepice komerčních hybridů jsou levné. Unavený organismus vysokou snáškou v krátkém období je náchylnější k onemocnění a různým abnormalitám vajec a orgánů.

O původu komerčních hybridů je velmi málo informací. Komerční hybridy produkují velké firmy zabývající se genetikou a jde celosvětově o velký obchod. Vlastnosti hybridů od různých firem se mohou lišit. Své postupy firmy tají. Většinou se jedná o řetězec, kdy se použije genetický základ čistokrevných plemen, synteticky se upraví, vznikne prarodič, následně rodičovské hejno a potomci tohoto rodičovského hejna jdou na spotřebitelský trh. Aby se neprozradil pracovní postup a firma nepřišla o své Know-How (jak na to), nelze z tohoto potomka získat informace z čeho vznikl. U konečných komerečních hybridů proto nejsou jejich vlastnosti dědičné, zatímco u čistokrevných plemen ano.

Čistokrevná plemena byla chována po generace a přirozenou cestou šlechtěna pro své specifické vlastnosti a vzhled. Dějiny lidí jsou i dějinami slepic. Některá plemena žila s lidmi již za starověkých kultur. Některá plemena jsou skvělá svou snáškou, barvou vajec, chutí masa, některá jsou barevná a okouzlující. Existují plemena všech velikostí. Výběr je veliký.  Mívají větší osobnost a snáší více sezón. Jsou zábavou a užitkem zároveň. Výběrem těch nejlepších kusů můžete stále zlepšovat jejich vlastnosti a vzhled.  Pokud chcete, výsledek své práce můžete prezentovat na výstavách.  Chovem čistokrevné drůbeže děláte něco i pro zachování  druhu.

Čistokrevná drůbež vám umožňuje vlastní kreativitu v křížení a chovu svých vlastních hybridů, i když nezapomeňte, že už se o to pokoušeli generace před vámi a to nejlepší co se jim povedlo již máte před sebou.

Křížení čistokrevné drůbeže a komerčních hybridů většinou přinese ztrátu vlastností plemene, které se kříží a pokaždé neznámý výsledek, který se nedá nijak předpokládat.

Ze zahraničních zdrojů:

Tradiční chov

V minulosti zemědělci potřebovali zdravá zvířata, aby měli co největší zisk. Toho bylo dosaženo především pečlivým výběrem zdravých kohoutů a slepic jakéhokoliv konkrétního plemene a bylo jim umožněno se pářit. Výsledné potomstvo mělo více či méně stejné vlastnosti jako mateřský ptáci.

Vznikly chovné linie, které byly vydatné,  odolné vůči přirozeně se vyskytujícím patogenům, pracovaly dobře ekonomicky a jejich vlastnosti byly pevné. Lze je vysledovat po více generací zpět. To je to, co dnes známe jako různá plemena slepic ( Vlašky, Leghornky, Maransky, Australky, Plymutky, Brahmánky, Šumavanky, Kočinky, České zlaté kropenky a mnoho dalších plemen slepic).

Hybridní šlechtění

Jistě jste slyšeli o geneticky modifikované sóje a kukuřici, ale o geneticky hybridních kuřatech?

Téměř všechna kuřata a krůty vyzdvihovány  pro vysokou produkci masa nebo vajec, včetně těch označených přírodní, bio, ekologický  a ve volném výběhu, jsou z hybridizovaných  ptáků. Drůbeží průmysl tají problémy vyplývající z hybridní genetiky z pohledu veřejnosti více efektivněji, než tabákový průmysl zdravotní rizika kouření.

V důsledku, moderní hybridní kuřata a krůty, mnohdy trpí zbytečnými problémy s vývojem kostry, orgánů, obezitou,....

Komerční hybridní chovné techniky jsou nedávný vynález. Nyní se nejedná o slepice vaší babičky. Dříve život v kurníku trval déle a na rodokmenu záleželo. Před rokem 1930 nebyli v drůbežářském odvětví žádní hybridní ptáci. Chov hybridů odkazuje na zcela jinou logiku a způsob než tradiční chov. To se provádí pomocí složitého křížení (většinou v laboratoři), které zahrnuje zachování více speciální "chovatelské" linky. Často jsou to zvířata, která by dříve byla považována za mutanty. Tyto speciální inbrední linie (skupina jedinců záměrně vyšlechtěných příbuzenskou plemenitbou) provádí přesně identifikované genetické mutace. Jednotlivé linie jsou pak křížené v předem určených sekvencích, může být deset nebo dvacet křížení. Není překvapením, vzhledem k úzkému účelu pro který mají sloužit jako nosič genetického rysu, že mnoho těchto specializovaných linek má vážné problémy. Tyto problémy vznikají proto, že na rozdíl od tradičního chovu, komerční hybridní chovné techniky ignorují nežádoucí chování nebo celkový zdravotní stav mateřských ptáků za účelem zachování určité "žádoucí", genetické mutace.   "Koneční" ptáci, mimo vysoké snášky a rychlého růstu, zdědí také některé problémy mateřského hejna a výsledkem je odlišné, méně zdravé zvíře než tradiční kuřecí nebo krůtí plemena. Můžeme si pokládat otázku, platí i zde slogan "jste to co jíte"?

V poslední době, po větším tlaku konečných spotřebitelů a zvyšování povědomí o problematice průmyslového zemědělství, začaly reformy životních podmínek v továrních farmách. Zlepšení podmínek jako je fyzický prostor je však pouze jednou složkou v produkci drůbeže. Stále zůstává skutečností, že ptáci s typickou  hybridní genetikou nemůžou žít plnohodnotný život ani v lepších životních podmínkách. Například rychle rostoucí hybridní brojleři mají fyzikální vlastnosti, které jsou v rozporu s přirozeným vývojem těchto zvířat a způsobují jim zbytečné utrpení.

Dobré pro korporace, špatné pro zemědělce

Průmysl, který spoléhá na hybridní ptáky, dává kontrolu víc do rukou firem než farmářů. Vzhledem k tomu, že hybridní ptáci nemohou samy o sobě mít potomstvo, které by mělo vybrané požadované vlastnosti jejich rodičů, zemědělci a ostatní spotřebitelé nemají jinou možnost, než z "továrny" kupovat stále novou drůbež.

Naproti tomu, kvalitní hejno tradiční drůbeže, může sloužit a držet si své dobré vlastnosti po celý život farmáře.  

Více tuku, méně bílkovin

Intenzivní chov hybridních ptáků hluboce změnil jejich biologické složení. Byl proveden výzkum vědci na Kansas State University  Reese Frank Jr.  srovnávající nutriční hodnotu rychle rostoucích hybridních kuřat z továrních farem s kuřaty tradičních plemen. Výsledky tohoto výzkumu ukázaly, že tradiční drůbež je nutričně nadřazená hybridní drůbeži. Tradiční plemena mají vysoký obsah bílkovin, dnešní rychle rostoucí hybridní kuřata poskytují více kalorií z tuků než z bílkovin.  "To je lepší jíst hamburger než hybridní kuře," říká Reese. Vzestup hybridních ptáků v odvětví drůbežího průmyslu je skrytý zdroj krutosti s důsledky jak pro zvířata tak pro lidi, kteří je jedí.

_______________________________________________________________________________________________________

Dokument o problematice geneticky upravených potravin se slovenskými titulky. Pokud se titulky nezobrazí, zapnete je poklepem na bílý obdelniček vpravo dole pod videem (vedle ozubeného kolečka).

Geneticky modifikovaný organismus=změněný organismus.